V sektorech finančních činností a informací ubývalo letos ve Spojených státech v průměru 28 000 pracovních míst měsíčně. Nasazení AI je v obou odvětvích nejrychlejší z celé ekonomiky. Ve stejném období, od ledna do května, přidávala americká ekonomika jako celek přes 113 000 míst měsíčně.
Obě čísla pocházejí z vládní statistiky a obě platí. V tom je potíž celé debaty. Podle toho, které si vyberete, dostanete titulek o kolapsu bílých límečků, nebo důkaz, že se neděje nic. Zajímavější věci se ukážou o patro níž, v datech tříděných podle věku pracovníků, kde se objevuje rozdíl držící se napříč několika nezávislými datovými sadami. A zároveň má ten rozdíl silnou konkurenci ve vysvětleních, která s umělou inteligencí nesouvisejí vůbec.
Co těch 28 tisíc doopravdy měří
Označení „finance a IT“ je nepřesné a stojí za rozbalení. Americká statistika používá kategorii financial activities, kam vedle bank a pojišťoven spadají i realitní služby, a kategorii information, do níž spadá vydavatelství včetně softwarového, telekomunikace, film a zpracování dat. Programátor zaměstnaný v bance nebo ve výrobním podniku v tom čísle není. Úbytek 28 000 míst měsíčně tedy nemapuje „IT sektor“ tak, jak ho chápe český čtenář.
Firma Challenger, Gray & Christmas, která dlouhodobě sleduje ohlášené propouštění, spočítala za leden až červen 2026 celkem 443 604 rušených míst. Technologické firmy z toho ohlásily 139 156, tedy zhruba 31 procent, a proti loňskému pololetí je to nárůst o 83 %. Umělá inteligence byla jako důvod uvedena u 101 743 zrušených míst, přibližně u 23 % všech případů. Za celý rok 2025 to bylo 54 836.
Jenže celkový objem ohlášeného propouštění meziročně klesl o 40 %.
Loňské pololetí totiž nafoukly škrty ve federální správě. Technologický sektor je tak nejsilnějším hráčem na zmenšujícím se hřišti, což zní podstatně méně dramaticky než „třetina všech propouštění“. A ještě jedna výhrada: důvod propouštění hlásí zaměstnavatel sám. Pooja Sriram, seniorní americká ekonomka Barclays, k tomu pro Bloomberg poznamenala, že část těch kroků je spíš snižování nákladů firem, které se upsaly velkým investicím do AI. Označit škrt za technologický pokrok vypadá v tiskové zprávě lépe než přiznat, že se přepálil rozpočet.
Kanárci v dole: rozdíl podle věku
Nejzajímavější datovou sadu má momentálně Stanford Digital Economy Lab, který ji v červnu 2026 zveřejnil společně s ADP Research pod názvem Canaries Dashboard. Vychází z mzdových dat ADP: vyvážený vzorek 25 000 firem za pět let do dubna 2026, 4,6 milionu zaměstnanců zařazených k profesi, více než 730 profesí seřazených podle míry vystavení AI.
Souhrnný výsledek je nudný.
Nejvíc vystavené profese rostou od spuštění ChatGPT o 1,1 % ročně, nejméně vystavené o 2,0 %. Rozdíl existuje, ale nikoho neporazí.
U pracovníků ve věku 22 až 25 let se ale obrázek mění. Zaměstnanost v nejvíc vystavených profesích se u nich zmenšuje o 3,8 % ročně, zatímco v nejméně vystavených roste o 2,0 %. S rostoucím věkem se rozdíl vytrácí, slabé stopy jsou vidět zhruba do 34 let. Konkrétní obory sedí na příběh podezřele dobře: propad u začínajících vývojářů softwaru a pracovníků zákaznické podpory, růst u pečovatelů v domácí péči. Tým vedený Erikem Brynjolfssonem navíc rozdělil používání AI podle dat z Anthropic Economic Index na automatizaci a augmentaci. Profese, kde uživatelé úkoly modelu plně předávají, vykazují poklesy nebo slabší růst. Tam, kde AI člověku spíš pomáhá, žádný vztah k zaměstnanosti nevyšel. To je zjištění, které by mělo zajímat každého, kdo ve firmě rozhoduje o tom, jak se nástroje nasadí.
Za pozornost stojí i to, co dashboard nedělá. Nezachycuje celý americký trh práce, jde o vzorek firem, které zůstaly u ADP celých pět let. Skupina 22 až 25 let tvoří ve vzorku 7,4 % zaměstnanosti, takže i výrazný pohyb v této skupině se v celkovém čísle skoro ztratí.
Kde nález skřípe
Teď protistrana, a je pořádně silná.
| Kdo | Data | Co našel |
|---|---|---|
| Budget Lab, Yale (2026) | měsíční CPS | žádný vztah mezi vystavením AI a zaměstnaností |
| Lambert a Schindler (2026) | inzeráty | pokles juniorního náboru vysvětluje vystavení práci na dálku |
| Humlum a Vestergaard (2025) | Dánsko | věkový vzorec se opakuje, ale nesouvisí s tím, zda firma AI podporuje |
| Johnston a Makridis (2026) | data do 2024 | vystavení AI souvisí s růstem zaměstnanosti v sektoru |
| Tucker (2026) | QWI | pokles náboru mladých, část trendu ale předchází ChatGPT |
Ryan Nunn z Yale Budget Lab k tomu doplňuje, že data o propouštění ve finančním sektoru letos žádný neobvyklý nárůst neukazují. Pokud AI zaměstnanost ovlivňuje, děje se to podle něj přes zpomalený nábor a přirozený odchod, ne přes hromadné výpovědi. Americký trh práce má teď málo propouštění a zároveň málo náboru. Nezaměstnanost stoupla z pocovidového minima 3,4 % v dubnu 2023 na 4,3 % letos v březnu, což pořád není špatná hodnota.
Opatrnost si zaslouží i čísla, která u nás nejčastěji kolují. Míra nezaměstnanosti 6,1 % u čerstvých absolventů informatiky a 7,5 % u počítačových inženýrů podle newyorského Fedu vychází z American Community Survey za rok 2023. Podvzorky jednotlivých oborů jsou malé a intervaly spolehlivosti široké. Rozbor na blogu Agglomerations si intervaly dopočítal a vyšlo mu, že u počítačového inženýrství leží skutečná hodnota s 95% jistotou někde mezi čtyřmi a jedenácti procenty (údaj jsme nezávisle neověřili). To je rozpětí, se kterým se nedá vážně argumentovat. Novější časová řada Fedu ukazuje u čerstvých absolventů celkově 5,6 % proti 4,2 % u všech pracujících, což je nejširší doložený rozdíl.
Sám Stanford ostatně drží ještě jeden ukazatel, Takeoff Tracker. Ze dvanácti sledovaných makroindikátorů jich v květnu 2026 sedm nevykazovalo žádnou známku ekonomického zlomu, tři slabou a dva silnou.
Seniorizace: první příčka žebříku se láme
PwC zveřejnila 15. června 2026 svůj Global AI Jobs Barometer postavený na více než miliardě pracovních inzerátů z 27 zemí. Z amerického vzorku 2,4 milionu nástupních pozic vyšlo, že ty nejvíc vystavené AI vyžadují tradičně seniorní lidské dovednosti, tedy vedení lidí, kreativitu nebo osobní jednání, sedmkrát častěji než pozice nejméně vystavené. V nejvíc zasažených profesích tvořily dovednosti dřív spojované se zkušenými lidmi 52 % nových požadavků v juniorních inzerátech. U nejméně zasažených 7 %.
Nabídek takto „seniorizovaných“ nástupních míst přibylo od roku 2019 o 35 %, zatímco běžných nástupních pozic ubylo o 10 %.
Mechanismus je srozumitelný. Rutina, na které se nováček učil řemeslo, byla vždycky forma placeného učňáku. Když ji převezme model, zbude práce, kterou dřív dělal někdo s pěti lety praxe. Firma tím ušetří hned a zaplatí za to později. Že tenhle výklad prosazuje poradenská firma, která zároveň prodává služby kolem zavádění AI, je dobré mít na paměti. Celkově ale PwC hlásí i to, že raných kariérních inzerátů celosvětově přibývá: zhruba 11 milionů v roce 2025 proti 7,3 milionu v roce 2018.
Česko: čtrnáct procent, ne apokalypsa
Ipsos se v březnu 2026 zeptal manažerů 525 tuzemských firem pro poradenskou skupinu Moore Czech Republic. Omezení juniorních pozic v příštích dvou až třech letech kvůli AI plánuje 17 % společností, posílení náboru mladých čtyři procenta. Ještě letos chce nábor juniorů snížit 9,5 % firem, zvýšit ho hodlá 10 % a 35 % nepočítá se změnou.
Rozhodující je ale otázka na důvod. Mezi firmami, které nábor juniorů omezují, uvádí 46 % ekonomickou nejistotu a tlak na náklady, 34 % příklon ke zkušenějším lidem a teprve 14 % umělou inteligenci. U středně velkých podniků je to 22 %. Radovan Hauk z Moore k tomu říká, že české firmy nepřijímají méně absolventů proto, že by je AI nahradila, ale kvůli makroekonomickému prostředí a posunu k vyšší kvalifikaci.
Úbytek příležitostí je přitom vidět. Portál JenPráce.cz spočítal, že za prvních osm měsíců roku 2025 bylo na trhu necelých 15 000 pozic vhodných pro absolventy, tedy 16 % všech nabídek proti 18,7 % ve stejném období 2024. V absolutních číslech pokles o 15 %.
Přitom celkový nábor v Česku šlape. Čistý index trhu práce ManpowerGroup pro třetí čtvrtletí 2026 dosáhl 23 procentních bodů, jedné z nejvyšších hodnot za pět let. Nabírat plánuje 37 % zaměstnavatelů, propouštět 14 %. Zhruba čtyřicet procent inzerovaných míst je otevřených lidem bez praxe. Kdo hledá v Česku důkaz o tom, že AI požírá pracovní místa, ten ho v souhrnných číslech nenajde.
Nejdřív mi celý ten věkový nález přišel jako statistický artefakt, protože souhrnná čísla nikde neprasknou. Po přečtení stanfordské metodiky si to nemyslím, i když nevím, jestli vydrží pod vlnou dat za rok 2027. Rozumný závěr zní takhle: sledovat se má osud nástupní příčky. Pokud rutinní juniorní práce zmizí a firmy si k tomu nevymyslí náhradní způsob výcviku, účet nepřijde v letošní statistice nezaměstnanosti. Přijde za pět let v podobě chybějící střední vrstvy odborníků, kterou už nebude z čeho doplnit.
Zdroje
- Bloomberg / Insurance Journal, 2. 7. 2026: Tech and Finance Sectors Losing 28,000 Jobs Monthly
- Stanford Digital Economy Lab, červen 2026: AI Economic Indicators, Research Note #1
- Challenger, Gray & Christmas, 1. 7. 2026: Job Cut Announcement Report, June 2026
- PwC, 15. 6. 2026: 2026 Global AI Jobs Barometer
- Budget Lab at Yale, 2026: Tracking the Impact of AI on the Labor Market
- Moore Czech Republic / Ipsos, duben 2026: Firmy omezují nábor absolventů
- ManpowerGroup ČR, 9. 6. 2026: Index trhu práce Q3 2026
- Echo24, 21. 10. 2025: Umělá inteligence vyřazuje z trhu práce mladé absolventy (data JenPráce.cz)
