Skupinka studentů na Oberlin College loni napsala protest na psacím stroji. Záměrně. Manifest proti zavádění AI do výuky odeslali vedení školy na papíře, ne mailem. „Jeden semestr tolerovaného používání chatbotů nás vrhne do líného tunelu intelektuální destrukce,” stojí v dopise.
Je to trochu divadelní. Ale celkový obraz té generace je přesně takhle paradoxní.
Generace Z, ročníky 1997 až 2012, AI denně používá a čím dál víc ji nesnáší. Gallup to v dubnu 2026 poprvé naměřil a pojmenoval: „The AI Paradox.” Příhodnější název mi nenapadá.
Čísla, která zamrzí
51 % mladých Američanů ve věku 14 až 29 let používá generativní AI alespoň jednou týdně. Loni to bylo 52 %. Skoro beze změny. Jenže nadšení za rok spadlo o 14 procentních bodů. Vztek vzrostl o 9. Úzkost drží kolem 42 %.
Tohle je Gallup, ne zápisník influencera. Pravděpodobnostní vzorek, 1 572 respondentů, chybovost ±3,6 %. Upřímně, taková kombinace čísel mě překvapila víc než každé z nich zvlášť: Gen Z AI potřebuje. Radost z toho nemá.
Fast food pro mozek
Emma Gottlieb pracuje v technickém prodeji pro výrobce filmového vybavení. AI používá na prohledávání technické dokumentace, ale výsledky vždy ověřuje ručně. „Řekla bych, že to je jako fast food — je to snadné, levné a je to tam,” říká pro The Verge. Není to nadšení. Je to pragmatismus.
Sharon Freystaetter, 25 let, šla ještě dál. Tři roky pracovala jako cloud infrastructure engineer v přední Silicon Valley firmě. Pak odešla. Kvůli etickým obavám z AI, kvůli environmentálnímu dopadu datových center. Dnes pracuje v pohostinství v New Yorku. „Všichni v mém bezprostředním okolí AI nepoužívají a aktivně jsou proti ní, kromě přátel ze softwarového oboru, kteří ji musí používat,” říká.
Musí. To slovo se v debatě o Gen Z a AI vrací pořád dokola.
Tiché sabotáže
Průzkum AI firmy Writer z roku 2026 zmapoval zaměstnance v osmi zemích. Výsledek: 44 % zástupců Gen Z a mileniálů vědomě sabotuje firemní AI strategie: odmítají nástroje, záměrně generují horší výstupy nebo manipulují s metrikami výkonu, aby AI vypadala špatně.
Tady musím přiznat jednu výhradu: Writer má komerční zájem situaci dramatizovat. Prodávají AI řešení firmám, a čím víc tenzí, tím lepší je jejich pitch. Ale základní trend potvrzuje i Gallup. Třicet procent sabotérů to dělá ze strachu o práci. A ten strach sedí na reálném základě: 69 % ředitelů přiznalo, že kvůli AI propouštějí. Přitom jen 27 % zaměstnanců věří, že by o místo mohli přijít za odmítnutí AI. Ve skutečnosti to plánuje 60 % šéfů.
To je propast, ze které se dá postavit solidní generační úzkost.
Elektrody a eseje
V červnu 2025 nasadili výzkumníci z MIT Media Lab pod vedením Nataliyi Kosmyny 54 studentům elektrody na hlavu a nechali je psát eseje. Jedna skupina pracovala s ChatGPT, druhá s Googlem, třetí bez asistence.
Skupina s LLM měla o 55 % nižší mozkovou konektivitu než ta bez jakékoli pomoci. Studenti si hůř vybavovali, co napsali. Méně pociťovali, že text je jejich vlastní.
Padesát čtyři studentů, jedna lokalita, studie ještě neprošla recenzním řízením. Tohle je fér říct nahlas. Ale výsledek naznačuje, že „kognitivní přenášení na nástroj” má měřitelný fyziologický korelát. Výzkum v časopise Frontiers in Psychology (2025) to shrnuje razantněji: generativní AI je prý první technologie v historii, která zasahuje do lidského myšlení na třech rovinách najednou. Pomáhá, nahrazuje i narušuje.
„Gen Z má zjistit, jestli to funguje”
Alex Hanna, ředitel výzkumu Distributed AI Research Institute (DAIR), řekl pro The Verge větu, která mi přišla nejpřesnější ze všeho k tomuto tématu: „Univerzity slyší od zaměstnavatelů, že chtějí studenty, kteří umí s těmito nástroji. Není to proto, že by nástroje prokazatelně přidávaly hodnotu. Chtějí, aby Gen Z ukázala, kde hodnota je.”
Jinými slovy: Gen Z dostala za úkol zjistit, jestli AI funguje. A platit za ten experiment vlastní kariérou.
V březnu 2026 napsala redakce studentského deníku The Daily Pennsylvanian na Pennsylvánské univerzitě editorial nazvaný „Penn has an AI problem”. Penn je přitom první Ivy League škola s bakalářským oborem umělé inteligence, zavedla ho v roce 2024 za cenu zrušení oboru systémového inženýrství. „AI nemůže koexistovat se vzděláváním, jen ho degradovat,” napsali studenti.
Nebo, řečeno Gallupovými slovy: The AI Paradox.
Ale možná to přeháníme
Pořád mě ale trochu svrbí jedna věc: tahle data zachycují generaci v konkrétním momentu. Gen Z má dnes patnáct až osmadvacet let. Je to věk, kdy člověk přirozeně vzdoruje, testuje hranice a hledá identitu — a AI je aktuálně dost pohodlný terč.
Dost možná za deset let budou tihle stejní lidé vzpomínat úplně jinak. Technologie, která vstoupila do jejich formativních let, bude za tu dobu o generaci dál. Implementace se posune, nástroje se zlepší, vzdělávací systémy se pomalu přizpůsobí, protože jinak nemají šanci přežít. Vzniknou metody studia, které dnes ještě nikdo nepojmenoval, a AI bude jejich přirozenou součástí, ne cizorodým tělesem.
A pak je tady jedna věc, na kterou se v debatě zapomíná.
Gen Z je první generace, která s těmito nástroji vyrostla v jejich raném, nedokonalém stadiu. Všechny ty halucinace, špatné výstupy, etické lapsy. Viděli to na vlastní oči, dřív než kdokoli jiný. To z nich nedělá oběti paradoxu. Dělá to z nich nejlépe vybavenou generaci na to, aby AI skutečně rozuměla, ne jako uživatelé manuálu, ale jako lidé, kteří zažili, kdy a proč selhává.
Možná jednou budou docela rádi, že se to všechno dělo právě v jejich době.
Zdroje:
- Gallup / Walton Family Foundation / GSV Ventures: Voices of Gen Z — AI Adoption Steady, but Skepticism Climbs (9. dubna 2026)
- Harvard Institute of Politics: Fall 2025 Youth Poll (prosinec 2025)
- Kosmyna, N. et al.: Your Brain on ChatGPT, arXiv preprint, MIT Media Lab (červen 2025, dosud nerecenzováno)
- Frontiers in Psychology: Outsourcing cognition: the psychological costs of AI-era convenience (2025)
- WRITER: AI Adoption in the Enterprise (komerční průzkum, k výsledkům přistupovat s přihlédnutím ke zdroji)
- The Daily Pennsylvanian: Editorial — Penn has an AI problem (březen 2026)
- The Verge / Janus Rose: The more young people use AI, the more they hate it (30. dubna 2026)
