Subscribe Now
Trending News
News

Peníze na AI: kdo je vlastně platí a kdo je vidí

Yukiko Hesse, 2 dny ago
Peníze na AI: kdo je vlastně platí a kdo je vidí

Minule jsem psala o tom, že projekty padají na chybějícím uživateli — a zmínila jsem číslo z MIT, že zhruba 67 % nasazení od dodavatele skončí lépe než vlastní vývoj. Slíbila jsem, že se tentokrát podívám na peníze: kolik české firmy na AI dají, kam to teče a nakolik se ta čísla dají srovnávat s tím, co se vypráví na konferencích.

Udělala jsem si k tomu rešerši a musím říct, že to dopadlo jinak, než jsem čekala. Nejzajímavější na těch číslech není jejich velikost. Je to, že skoro nikdo neví, co v nich je.

Dva biliony a problém s definicí

Gartner v září 2026 zvedl odhad celosvětových výdajů na AI na 2,7 bilionu dolarů za letošní rok, což je 49,5 % meziročně. Pro příští rok čeká 3,64 bilionu. Zajímavější je ale to, že stejný ústav měl v lednu odhad 2,5 bilionu a v květnu 2,59 bilionu. Za tři čtvrtě roku se jeden odhad posunul o zhruba 150 miliard dolarů. To není přesnost, to je směr.

A hned první věc, která mi na tom nesedí. Gartner ve stejné zprávě uvádí, že nedošlo k přesunu peněz z jiných částí IT do AI. Žádné přelévání. John-David Lovelock to popisuje tak, že firmy si koupily notebook s AI čipem místo notebooku bez něj a licenci s AI uvnitř místo licence bez ní. Většina toho růstu je přeznačkování existujících výdajů, ne nové peníze. “Každý dolar bude do roku 2030 v nějaké podobě AI dolar,” říká. Jako predikce mi to sedí. Jako důkaz, že firmy do AI investují, je to ale podvod na sobě samém.

Rozpad podle Gartneru: infrastruktura pro AI roste letos o 51,2 %, AI software o 60,2 %, agenti a asistenti o 77,3 %, výdaje na AI bezpečnost se skoro zdvojnásobí. Suverénně nejvíc ale roste to, co nikdo neplánoval — paměť. Lovelock sám říká, že cena čipů do roku 2030 vyšplhá na 2 biliony dolarů, dvojnásobek původního odhadu, a hlavní příčinou není nedostatek pamětí, ale masivní převis poptávky.

Pro českou firmu z toho plyne konkrétní problém: serverové ceny jsou podle BCG na vrcholu 80 % nad úrovní roku 2025. Kdo letos stavěl vlastní GPU stroj, platil jinou cenovku než ten, kdo to plánoval loni.

Kde jsou ty peníze v rozpočtu

BCG ve svém Applied AI 2026 survey zjistil, že podíl AI v IT rozpočtu víc než ztrojnásobil — z 5 % na 17 %. Zní to jako revoluce. Jenže stejný průzkum uvádí, že firmy utrácejí v průměru 3,3 % obratu na podnikové IT a dalších 2,8 % obratu na AI iniciativy financované mimo IT rozpočet.

Skoro polovina AI peněz teče mimo rozpočet, který má nad sebou někoho, kdo to umí spočítat. Marketing si koupí nástroj na copy, HR nástroj na nábor, výroba něco na prediktivní údržbu. Nikdo z nich to nenazve IT projektem, protože to IT projekt není. A pak se v lednu sejde vedení a diví se, kolik že to vlastně stojí.

West Monroe mezi 300 americkými firmami našel, že podíl těch, které dávají na AI víc než 10 % IT rozpočtu, vyskočil z 23 % v roce 2025 na 74 % v roce 2026. Buď se něco změnilo zásadně, nebo se změnila metodika. Vsadila bych si na druhou variantu — ale i tak ten posun odpovídá tomu, co vidím: letos se AI přestala schvalovat po projektech a začala se schvalovat po rozpočtech.

Vidím účet, nevidím, za co ho platím

Deloitte ve svém State of AI in the Enterprise (květen až červen 2026, 3 500 respondentů z 25 zemí) přišel s číslem, které je podle mě nejcennější v celé téhle oblasti. 71 % firem sleduje celkové výdaje na inference a API. Ale jen 51 % sleduje objem tokenů a 44 % sleduje jednotkovou cenu za inferenci.

Přeloženo: sedm z deseti firem vidí, kolik zaplatily. Míň než polovina vidí, proč to tolik stálo. Costi Perricos z Deloitte to komentuje přesně: mnoho firem se zlepšilo ve sledování celkového účtu, málokterá ale rozumí jednotkové ceně pod ním.

Podle BCG přitom průměrná cena za milion tokenů u největších amerických modelů stoupla z necelých 5 dolarů na začátku roku 2025 na 20 dolarů v roce 2026. A zároveň stoupl objem. Kdo nesleduje ani jedno, nemá šanci zjistit, jestli ho draží model, nebo workflow, které ho volá třicetkrát za úkol.

Tady podle mě české firmy padají nejčastěji. Ne u výběru modelu. U toho, že nikdo neví, kolik stojí jeden průchod jejich vlastním procesem.

A co Česko

Tady musím být opatrná, protože česká data takhle detailní nejsou a nebudu si je vymýšlet. Co existuje: ČSÚ eviduje investice do ICT a výdaje domácností — 125 miliard korun v roce 2024, z toho 45 miliard do vybavení a softwaru. Firemní strana je rozdrobenější a AI se v ní samostatně netrackuje. Co trackovat jde, je veřejná podpora. Vláda loni na podzim schválila Implementační plán Digitálního Česka pro rok 2026 s víc než 320 záměry a rámcem přes 21 miliard korun, včetně Akčního plánu Národní strategie AI ČR 2030 z dílny MPO.

Dvacet jedna miliard na celou digitalizaci státu, z toho AI je jedna položka mezi mnoha. Gartnerův odhad globálních výdajů na AI za jediný rok přepočtený na obyvatele Česka je násobně vyšší než tahle celá státní kapitola. Veřejné peníze nejsou páka, jsou startovací kapitál. Kdo od nich čeká, že zaplatí transformaci byznysu, bude zklamaný.

Co s tím

První věc: sečetla bych všechny AI výdaje napříč odděleními, ne jen ty v IT. Ne kvůli kontrole — abych viděla, kolik nás to doopravdy stojí. Většina lidí včetně mě by to číslo podcenila.

Druhá: zavedla bych jednotkovou metriku. Ne “kolik stojí AI za měsíc”, ale “kolik stojí jedno vyřízení požadavku zákazníka s AI a bez ní”. Bez toho se nedá rozhodnout, jestli se to vyplatí, a rozhoduje se pocitově.

Třetí, a to je ta nudná část: rozpočet by měl mít vlastníka. Projekt, který financuje jedno oddělení a používá druhé, nemá vlastníka nikdy. A dopadne jako projekt bez uživatele — tiše zmizí.

Co bude příště

Za týden se podívám na to, co se stane, když firma AI opravdu vypne — na firmy, které nástroje zrušily, vrátily lidem práci a co je k tomu vedlo. Protože nejlepší test investice je chvíle, kdy ji přestanete platit.

Zdroje

Related posts