Víc než tři čtvrtiny studentů třetích a čtvrtých ročníků středních škol běžně používají umělou inteligenci ve výuce, skoro polovina alespoň jednou týdně. Ve škole se o ní ale mluví málokdy. Podle České školní inspekce se ve školním roce 2023/2024 vysoký podíl žáků základních i středních škol jen ojediněle a nahodile setkával s diskusí o přínosech digitálních technologií a s využíváním nových technologií, například nástrojů AI. Platilo to bez ohledu na obor.
První číslo pochází z průzkumu technologických firem Creative Dock a Elin.ai mezi tisícem studentů z 62 škol, který na ČeskéNoviny.cz vyšel jako komerční prezentace. Beru ho proto s rezervou. Jiná data o tom, jak často středoškoláci AI používají, jsou nesourodá. Rozdíl mezi studenty a školou ale potvrzují i průzkumy mezi učiteli. Na českých středních školách běží vedle sebe dvě rychlosti. Studenti AI používají běžně, učitelé taky, jenže hlavně pro sebe, když chystají testy a pracovní listy. Do hodin se studenty se dostává mnohem méně. Za tím rozdílem podle mě stojí hlavně systém, který osnovy přepisuje po dekádách, a zčásti i učitelé, kterým se do učení nového nechce.
Několik škol a učitelů přitom ukazuje, že to jde i jinak.
Učitel si pomůže, student zůstane sám
V květnovém šetření organizace EDU-AI a Samsungu používalo AI při přípravě výuky pravidelně nebo denně 62 % učitelů. Přímo ve výuce se studenty s ní pravidelně pracuje 28 % a srozumitelnou koncepci, kdy AI ve třídě ano a kdy ne, postrádá až 37 %. Odpovídali hlavně učitelé základních i středních škol, kteří se o AI aktivně zajímají. U průměrného sboru budou první dvě čísla podle mě nižší.
Učitelé ZŠ i SŠ, kteří se o AI aktivně zajímají. Zdroj: EDU-AI a Samsung, květen 2026.
Stejný vzorec ukazuje i diplomová práce Romany Novotné z VŠE mezi 61 středoškolskými učiteli. Aktivně AI používá 41 z nich, nejčastěji na tvorbu materiálů a plánování hodin.
Kolik učitelů by s AI ve třídě pracovat mělo, ale žádný z dokumentů, které jsem prošel, nestanoví. Zdrženlivost také nemusí znamenat lenost. Ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky Martin Vodička v článku Aktuálně.cz řekl, že je na učitelích, aby našli hranici. Látku se studenti mají nejdřív naučit a teprve potom ji s AI rozvíjet. AI tedy nemusí být v každé hodině. Za problém považuji, že se o ní se studenty systematicky nemluví.
Mnozí studenti z průzkumu Creative Dock navíc popisují učitele, kteří o AI mluví hlavně jako o nástroji k podvádění a tvrdí, že mají programy, které strojově napsanou práci poznají. Sama OpenAI ve své nápovědě pro pedagogy píše, že podle jejího výzkumu detektory nejsou dost spolehlivé a občas za strojový označí i text napsaný člověkem.
Osnovy, které stárnou rychleji než technologie
Obsah informatiky a ICT zůstával v rámcových vzdělávacích programech od roku 2005 bez větších změn. Revize začala v roce 2014 programem pro základní školy, gymnázia a odborné školy přišly na řadu později. Pro střední školy se nový program stal povinným až ve školním roce 2025/2026. Od zahájení revize uběhlo jedenáct let a ChatGPT byl na světě skoro tři roky, než střední školy musely začít učit podle nového programu.
Na papíře v něm umělá inteligence je. V revidovaném programu pro odborné školy má absolvent mezi digitálními nástroji ovládat i „nástroje z oblasti umělé inteligence“. U učebních oborů kategorie H k tomu má umět uvést, jak vývoj technologií včetně AI ovlivňuje různé oblasti života (příloha RVP SOV). Modelový školní program pro gymnázia z ledna 2022, tedy z doby před ChatGPT, má AI v informatice jako jedno z témat celku o digitálních technologiích. Co má absolvent umět, je tedy napsané. Kdo ho to naučí a s jakou podporou, už tolik ne. Na stránce, kterou NPI vede pro odborné školy, výslovně stojí, že program pro základní vzdělávání má AI v informatice i v digitálních kompetencích napříč všemi předměty, a metodický materiál o odpovědném využívání AI tam NPI připravil pro učitele druhého stupně základních škol.
Ani lepší program ale nic nezmění, když ho nemá kdo učit. Na středních školách podle inspekce učili neaprobovaní učitelé necelých 30 % navštívených hodin informatiky v maturitních oborech a 52 % v nematuritních. Skoro 40 % středoškolských učitelů uvedlo, že nemá techniku, se kterou by v hodině mohli pracovat všichni žáci. Ředitelé základních i středních škol jako vážnější problém označovali hlavně peníze na pořízení techniky a chybějící odborný personál, který by zajistil její bezpečné využití. V otevřených odpovědích ředitelů, které inspekce otiskla, se opakovaně objevuje, že na údržbu a správu techniky nejsou peníze ani lidi. Jeden z nich to shrnul tak, že technika se kupuje z dotací a po pěti až šesti letech potřebuje obnovu.
Školitelé narážejí na totéž. Ředitel vzdělávací organizace JA Czech Martin Smrž, jejíž celodenní kurzy prošlo 82 pedagogů z 53 škol, za hlavní brzdu označil rigidní školní vzdělávací programy a nedostatek hodin i peněz. Školy se podle jeho kolegyně Gabriely Káninské Repkové snaží nové přístupy zařazovat například do disponibilních hodin (Aktuálně.cz).
A když už se školí ve velkém, střední školy stojí stranou. Program základka.ai, který Česká asociace umělé inteligence spustila v září 2025 s podporou ministerstva školství a NPI, má ve školním roce 2025/2026 proškolit všechny učitele základních škol. Srovnatelný plošný program pro středoškolské sbory se mi dohledat nepodařilo.
Gymnázium a učňák řeší jiné problémy
Střední škola není jedna škola. Inspekce v testu informatického myšlení řadila žáky gymnázií výrazně častěji do nejvyšší úrovně a žáky učebních oborů do nejnižší. Ředitelé gymnázií o něco častěji než ostatní označili za velmi vážný problém odbornou erudici učitelů. Ředitelé škol s převahou učebních oborů zase častěji zmiňovali nechuť učitelů ke změnám a nízký zájem rodičů o digitální dovednosti dětí.
Odborné předměty přitom pro praktickou práci s AI nabízejí víc prostoru. Martin Smrž upozorňuje, že učitelé odborných předmětů mohou se studenty pracovat na projektech v delším časovém horizontu, na což češtináři v běžné hodině prostor nemají. Diplomová práce z ČZU z roku 2023 navrhla pro obor informačních technologií na Střední průmyslové škole na Proseku samostatný předmět o AI s jednodeskovými počítači Jetson Nano. Zatím jde o návrh, jestli ho škola učí, nevím. Ukazuje ale směr, kterým by se průmyslovky mohly vydat: AI jako řemeslo, ne jako chatbot na referáty.
Kdo se učit nechce
Zákon o pedagogických pracovnících dává učitelům povinnost dalšího vzdělávání a k samostudiu jim přiznává 12 pracovních dnů placeného volna ročně. Termín ale určuje ředitel a volno nepřísluší, pokud tomu brání vážné provozní důvody. Jako důkaz, že na učení je čas, to proto neobstojí.
Inspekce přesto popsala znepokojivou souvislost, i když u digitálních technologií obecně, ne jen u AI, a za základní i střední školy dohromady. Učitelé, kteří své digitální schopnosti hodnotí nejhůř, se méně účastní profesního rozvoje, k technologiím ve výuce se stavějí rezervovaněji a častěji mají sklon „chránit žáky před negativy a hrozbami digitálních technologií“.
Zjednodušeně řečeno: kdo si je jistý nejméně, ten se dál vzdělává méně než ostatní.
Odhady z praxe jdou stejným směrem. Martin Vodička mluví o učitelích, kteří nechtějí nic měnit a „dokola čerpají z letitých materiálů“. Jejich tradičně zadané úkoly podle něj studenti s AI vyřeší během chvilky. Gabriela Káninská Repková z JA Czech podle zkušeností ze školení odhaduje, že se zhruba polovina učitelů zdráhá AI učit, protože si nepřipadá dost odborně zdatná. Je to odhad, ne měření. Inspekce měřila něco jiného, totiž sebehodnocení u digitálních technologií obecně a za ZŠ i SŠ dohromady: nedostatečné technické znalosti v něm přiznává zhruba čtvrtina učitelů, didaktické pětina.
Tvrdé jádro odmítačů je ale přinejmenším v jednom průzkumu malé.
V práci Lukáše Vocetky z VŠE se 86 % z 86 učitelů ekonomických škol prohlásilo za ochotné jít na kurz o AI ve výuce. Žádný nástroj AI nepoužívá 18 z nich a o AI ve výuce se momentálně nezajímá 21. Že se tím nechce zabývat ani v budoucnu, uvedlo jen šest učitelů, tedy 7 %. Odmítavých jsou v tomto vzorku jednotky procent, ochotných drtivá většina.
Proč se to neděje rychleji, napovídá Novotná. Když se ptala, co učitelům brání používat AI víc, nejčastěji padaly peníze na placené nástroje (25 odpovědí z 61). Hned za nimi nedostatek času a chybějící metodická podpora, obojí po 20. Obavy z rizik uvedlo jen devět učitelů. Podporu vedení školy označilo 34 z 61 za spíše nízkou nebo žádnou. Ředitelé v šetření inspekce upozorňovali i na únavu a přetížení učitelů, po kterých systém chce pořád další kompetence.
Neochota se učit tedy existuje. V jediném průzkumu, který se na ni ptal přímo, ale tvoří malou menšinu. S odhadem z praxe se to srovnat nedá, ten se týká ochoty AI učit, ne zájmu se o ni vzdělávat. Častější je podle dat chuť, které chybí nabídka, čas a vedení, které by ji podpořilo. To odmítače neomlouvá. Učitel, který se AI vyhýbá, ji tím ze třídy nedostane. Jen se vzdá vlivu na to, jak s ní jeho studenti zacházejí.
Co už funguje
Dobrá praxe existuje a nestojí na drahých nástrojích. V odpovědích učitelů z průzkumu EDU-AI a Samsungu se opakoval princip „použij, přiznej, ověř“: student AI použít smí, ale musí to uvést a výstup zkontrolovat. Stejně radí i doporučení NPI. Učitelům doporučuje přehodnotit, jaké úlohy zadávají, a zaměřit se na to, aby žáci uměli klást otázky, hledat chyby a ověřovat zdroje. Žáky mají vést k tomu, aby použití AI netajili a citovali ho. OpenAI ve své nápovědě uvádí ještě konkrétnější krok: některým učitelům se osvědčilo nechat studenty sdílet konverzaci s modelem, aby bylo vidět, jak s nástrojem pracovali.
Jak to vypadá v praxi, ukazuje soutěž Nachytej AI. Letos se jí účastnilo 170 vyučujících a víc než 400 školních týmů ze základních i středních škol. Řada projektů testovala, jak snadno jazykové modely vyrábějí přesvědčivě znějící nepravdy a jak se liší odpovědi různých nástrojů. Studenti tak na vlastní kůži zjistili, proč se AI nedá věřit naslepo.
Těžko si představit lepší lekci.
Na školeních JA Czech si učitelé trénují vlastní model na rozpoznávání obrázků v nástroji Teachable Machine od Googlu. Část z nich chce pak studenty zapojit do vlastních AI projektů, třeba v ročníkových pracích. Soutěž Samsung Solve for Tomorrow dává středoškolákům osm měsíců na technologický projekt pod vedením lidí z praxe a podle organizátorů jí každý rok přibývá 30 až 40 % účastníků.
Pravidla si některé školy píšou samy. Smíchovská střední průmyslová škola a gymnázium v Praze si podle ředitele Radka Sáblíka zapsala do školního řádu, že studenti smějí AI používat na úkoly a projekty, pokud to přiznají. O písemkách a zkouškách rozhoduje učitel (EnergoZrouti). Sáblík a skupina studentů školy přitom patřili k autorům zmíněného doporučení NPI.
Doporučení nestačí
Hned první bod doporučení NPI pro ředitele zní: „Nezakazujte ji ani ji neignorujte.“ Doporučení ale nikoho k ničemu nezavazuje a podle studentů z průzkumu Creative Dock v 81 % škol celoškolní pravidla buď nejsou, nebo o nich studenti nevědí.
Peníze teď ministerstvo školství nabízí přes výzvu Operačního programu Jan Amos Komenský „Poradím se s AI“ (č. 02_26_048). Podporuje mimo jiné tvorbu školních pravidel pro AI a pozici AI ambasadora, uzávěrka je 30. prosince 2026. Projekt musí zapojit nejméně pět škol aspoň dvou typů a v každé vedení a alespoň polovinu pedagogického sboru. Učitelé pak projdou nejméně 16 vyučovacích hodin společného a 10 vyučovacích hodin individuálního vzdělávání. Podmínka poloviny sboru je ze všech nejzajímavější. Počítá s tím, že AI nemůže zůstat koníčkem jednoho nadšeného informatika.
Jestli to stačí, ukáže se nejdřív za pár let. Pokud se nic nezmění, většina středoškoláků se do té doby naučí s umělou inteligencí pracovat sama, bez pravidel a bez učitele, který by jim ukázal, kde jim lže. Škola, která to nechá být, přenechá tuhle část vzdělání chatbotům samotným.
Odkud data jsou
Spolehlivých dat o AI na středních školách je málo. Nejrozsáhlejší ze zde použitých šetření, které střední školy odděluje, udělala Česká školní inspekce ve školním roce 2023/2024, tedy rok po vydání ChatGPT a před platností nových osnov. Měřila digitální kompetence obecně a AI je v něm jen jedním z témat. Ostatní průzkumy jsou menší a samovýběrové, vyplňují je hlavně lidé, které téma zajímá. Data jsou navíc z let 2023 až 2026, takže je nejde přímo srovnávat.
| Zdroj | Kdy | Kdo odpovídal | Co měří |
|---|---|---|---|
| Česká školní inspekce, tematická zpráva | 2023/2024 | cca 6 000 učitelů a 600+ ředitelů SŠ, 6 000+ hospitovaných hodin | digitální kompetence, postoje, podmínky škol |
| Creative Dock a Elin.ai | zveřejněno v dubnu 2025 | 1 000 studentů 3. a 4. ročníků z 62 SŠ | používání AI studenty, pravidla škol |
| Diplomová práce Romany Novotné, VŠE | červen 2025 | 61 učitelů SŠ | využití AI, překážky, podpora vedení |
| Diplomová práce Lukáše Vocetky, VŠE | únor–březen 2025 | 86 učitelů a 355 žáků ekonomických SŠ | postoje k AI, ochota vzdělávat se |
| EDU-AI a Samsung | květen 2026 | aktivní učitelé ZŠ i SŠ, počet neuveden | příprava výuky vs. práce se žáky |
Pozor na čísla
S čísly o AI ve školách se v médiích zachází dost volně. Aktuálně.cz v březnu 2025 s odkazem na Českou asociaci umělé inteligence napsalo, že o dva roky dřív souhlasilo s místem AI ve škole jen 19 % učitelů. Tisková zpráva JA Czech z léta 2025 zase tvrdí, že AI do škol tehdy nepouštělo přes 80 % učitelů. Číslo 19 % nejspíš pochází ze šetření Univerzity Palackého a Microsoftu z dubna až června 2023 mezi 2 175 pedagogy. To ale říká opak: s větou „umělá inteligence do školního prostředí nepatří“ souhlasilo 19,3 %, nesouhlasilo 56 % a čtvrtina se nevyjádřila. A 85 % respondentů učilo na základních školách.
Zdroje
- Česká školní inspekce: Digitální kompetence a informatické myšlení žáků ZŠ a SŠ, tematická zpráva (2024)
- ČeskéNoviny.cz: Umělou inteligenci používají ve středních školách víc než tři čtvrtiny studentů (komerční prezentace, 27. 4. 2025)
- Samsung Newsroom: Učitelé v Česku využívají AI hlavně při přípravě výuky (28. 5. 2026)
- Samsung Newsroom: AI mezi učiteli: strašák, nebo klíč k moderní výuce? (1. 9. 2026)
- Romana Novotná: Využívání umělé inteligence v učitelské praxi, diplomová práce, VŠE (2025)
- Lukáš Vocetka: Postoj učitelů a žáků k využití AI ve vzdělávání na středních školách ekonomického zaměření, diplomová práce, VŠE (2025)
- Univerzita Palackého v Olomouci: Česká škola a umělá inteligence, výsledky výzkumu (2023)
- Aktuálně.cz: Umělá inteligence je příležitostí. Studenti to chápou, zbývá přesvědčit učitele (31. 3. 2025)
- Positiv: Umělá inteligence mění výuku na středních školách (6. 8. 2025)
- EnergoZrouti: Česká střední škola si dala přímo do školního řádu, že studenti mohou používat k domácím úkolům AI (12. 8. 2026)
- MŠMT: Česko spouští největší vzdělávací program o AI pro učitele všech základních škol (24. 9. 2025)
- NPI: Modelový ŠVP pro gymnázia, informatika (verze 2022)
- NPI: Nové pojetí ICT v RVP SOV, kategorie H
- NPI: Umělá inteligence – podpora škol (digitalizace.rvp.cz)
- NPI: Doporučení pro využívání umělé inteligence na základních a středních školách
- OpenAI: Jak mohou pedagogové reagovat na studenty, kteří vydávají obsah vytvořený AI za vlastní
- David Olžbut: Využití Jetson Nano pro výuku umělé inteligence na středních průmyslových školách, diplomová práce, ČZU (2023)
- Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, úplné znění k 1. 9. 2025
- OP JAK: shrnutí výzvy č. 02_26_048 „Poradím se s AI“ (Přírodovědecká fakulta JČU)
