PostgreSQL 19 nevyjde v obvyklém termínu. Za poslední desetiletí vycházely nové verze databáze nejdřív v polovině září a nejpozději v polovině října. Podle harmonogramu z 15. října, kdy vyšel první release candidate, je finální vydání naplánované na 19. listopadu. Ještě předtím, 12. listopadu, má vyjít druhý release candidate. Tým do něj chce zahrnout velké množství oprav, které ve stejný den dostanou i starší podporované verze. Za zpoždění podle Roberta Haase, jednoho z vývojářů PostgreSQL, můžou jazykové modely. Chyby se s nimi hledají mnohem snáz, opravy se sice taky zjednodušily, ale zdaleka ne tolik.
Haas je commiter a jeden z hlavních přispěvatelů PostgreSQL, pracuje v Databricks. Text vydal 21. října na blogu firmy Neon, 30. října ho převzal na svůj osobní blog. Zdrojový kód Postgresu má podle něj historii v gitu přes 30 let a první řádky vznikly ještě o deset let dřív. V tak velkém a starém kódu je chyb hodně a vždycky bylo, projektu to ale v úspěchu nebránilo. Nové je podle Haase jen to, že se teď dají najít mnohem snáz. Odpověď na otázku, co se letos změnilo, Haas shrnuje jednou větou:
The short answer is that LLMs happened.
Svoje tvrzení dokládá počty commitů za období od zmrazení funkcí 8. dubna do 25. září. V roce 2025 jich do hlavní větve přibylo 1 037 a 724 z nich šlo i do stabilní větve tehdy připravované verze 18. Letos jich bylo v hlavní větvi 1 443 a do stabilní větve verze 19 se jich dostalo 1 169. Commitů jen do hlavní větve tedy mírně ubylo, z 313 na 274, zato oprav přenesených do připravované verze přibylo o víc než 60 %. Ještě výraznější je skok u starších vydání. Do stabilní větve předchozí verze šlo loni 248 commitů a letos 433, nárůst o víc než 74 %. Haas připouští, že část nárůstu můžou mít na svědomí chyby vývojářů, za hlavní příčinu to ale podle něj v projektu nikdo nepovažuje. Commiteři byli nejspíš stejně opatrní jako dřív, jenže jejich chyby teď jazykové modely rychle najdou. Na internetu je navíc spousta lidí, kteří chyby v Postgresu hledají s pomocí LLM a hlásí je, a commiteři mají s jejich opravami plné ruce práce.
Zpoždění podle Haase způsobily dvě věci. Za prvé opravit víc nalezených chyb zabere víc času. LLM sice umějí opravu navrhnout, jenže ta nebývá vždy správná ani v souladu s pravidly projektu. Každou proto musí zkontrolovat a zapsat člověk, a lidé podle Haase od loňska nijak nezchytřeli. Za druhé čas, který měl jít na kontrolu samotné verze 19, spotřebovaly bezpečnostní problémy a chyby ve starších větvích, takže déle trvalo i rozhodnutí, co z vydání vyřadit. Mezi 27. srpnem a 15. zářím tým z verze 19 vyřadil tři velké funkce: UPDATE/DELETE FOR PORTION OF, dotazy nad grafy vlastností SQL/PGQ a ALTER TABLE … MERGE/SPLIT PARTITION. Velké funkce se těsně po zmrazení vyřazují celkem běžně, vyřadit jich několik takhle pozdě je ale podle Haase neobvyklé.
Samotné zpoždění Haase netrápí, není dlouhé a vyplývá z toho, jak projekt dbá na kvalitu. Víc ho zneklidňuje dlouhodobý výhled. V kódu je čtyřicet let chyb, které lidé nenašli a jazykové modely najít umějí. Jak je dohnat a přitom dál vyvíjet nové funkce, zatím neví. Kvalitu kódu přitom nezpochybňuje. Patří podle něj k nejčistším, na jakých kdy pracoval, a kdyby v něm bylo víc chyb viditelných i lidským okem, modely by jich našly ještě víc. Každou novou funkci teď podle Haase prověří AI a chyby, které by dřív zůstaly bez povšimnutí navždy, se najdou možná během hodin.
Zdroje:
